Recept na dlouhověkost a psychickou pohodu? Liberecký malíř se obklopuje ženami
Liberecký rodák a malíř Jiří Sklenička Zderazský, který žije už dva roky v Rezidenci
RoSa v Liberci, si k loňskému jubileu nadělil lekce kreslení, které sám vede jako lektor.
Probíhají v Centru RoSa pro seniory a oblíbily si je výhradně ženy. K 91. narozeninám,
které oslavil letos na konci února, si udělal znovu radost a uspořádal výstavu obrazů
svých žákyň. Vernisáž se uskuteční v úterý 4. března.
Jiří Sklenička Zderazský se pravidelně schází s dvacítkou studentek s průměrným věkem
80 let a společně vytvářejí různá díla. Jejich výstava, kterou doplní malířova autorská tvorba,
bude k vidění do konce května v Centru RoSa. Vitální senior ve svých aktivitách nepolevuje
navzdory věku. Jako žák Ondřeje Sekory prozradil, že jeho žákyněmi jsou prý nakonec
výhradně ženy, které kreslí se zájmem a chutí.
„Když jim to jde, mají z výsledku upřímnou radost. Máte to vidět, jak se mnou diskutují
o každé čárce při kresbě zátiší, kterou ‚přece cítím tak, a ne tak, jak mi to, Jirko, opravujete‘,
ale přesto nakonec udělají práci, ze které nejen ony, ale i já máme radost,“ svěřil se.
Přestože si obklopení ženami užívá, našel jednu drobnou nevýhodu. „Mé žákyně začnou být
děsně štěbetavé, když se některá při práci zmíní o ‚zase jsem dneska nemohla usnout, ta
paní nade mnou se nezouvá a furt dupe‘. A je potom těžké je uklidnit,“ doplnil se smíchem
malíř.
Kreslířky v hodinách nejčastěji využívají pastel nebo uhel. Na papíře se objevují různá zátiší,
ovoce nebo květiny. Hodiny kreslení navštěvuje také sousedka malíře Ivana Nikulinová, která
si ho pochvaluje jako výborného učitele. „Hodiny kreslení jsou úžasné, v dětství mi kreslení
moc nešlo, ale můžu říct, že jsem se od pana Skleničky opravdu hodně naučila a jsem za to
vděčná. Nejraději kreslím zátiší,“ upřesnila kreslířka.
Za jeho malířskou vášní stojí úsměvná příhoda. Jeho otec byl amatérský malíř a veškeré
pomůcky, jako olejové barvy, rozpouštědla, štětce a plátna, měl uložené ve skříňce. Jiří ho při
práci rád sledoval a jednou, když byl sám doma, se pustil do tvorby a v pěti letech namaloval
své první dílo.
„Když otec přišel domů, ucítil barvy. Já se ke všemu přiznal, dostal jsem pár facek a poučení,
že olejové barvy jsou drahé. Dal mi pastelky s tím, že pokud se chci zdokonalovat
v malování, ať použiji je. Od té doby pastelky nenávidím, připadají mi méněcenné,“ podotkl
liberecký rodák.
Za svůj život hodně cestoval, vydal paměti z Maroka a nyní svou energii i znalosti předává
dál. Přestože malování nebylo jeho profesí, baví ho celý život. Věnovat se mu začal
intenzivněji až v 65 letech po vystudování kresby na Univerzitě třetího věku. Po návratu do
Liberce si ke svému příjmení připojil dnes již neexistující název rodné obce Zderaz.
„Malování pro mě představuje způsob, jak si udržet psychickou pohodu, a o to bych nerad
přišel,“ uzavřel Jiří Sklenička.
Za svůj život hodně cestoval, vydal paměti z Maroka a svojí energii a znalosti teď předává
dál. I když malování nebylo jeho profesí, baví ho celý život. Začal se mu více věnovat až v 65
letech po vystudování kresby na Univerzitě třetího věku. Po svém návratu do Liberce si
připojil ke svému příjmení dnes již neexistující název rodné obce Zderaz. „Malování pro mě
představuje způsob, jak si udržet psychickou pohodu, a o to bych nerad přišel,“ uzavřel Jiří
Sklenička.
Zdroj: REGIONÁLNÍ NOVINY
Napsali o nas:
Malíř Jiří Sklenička Zderazský si nadělil výstavu děl svých žákyň – Kultura – REGIONÁLNÍ NOVINY
